LEDEN

 

Smrčky ptačích hnátek

sněhu žalují svůj strach

a mráz rozehrává tryznu

žouželi  posebrané

na marách.

 

Chladem osekané něze

srdíčko tepe jako telegraf.

 

A na pomezí kráčí noc

bůhví zda na paměť

či na pomoc.